V sedle
V sedle
Lucie.Buriánková
Seděla jsem ve školní lavici a četla svoji novou knížku o koních.Najednou zazvonilo a já knihu rychle schovala,protože zaznělo moje jméno.
Slezáčková Dana!Zvedla jsem se a šla před tabuli.Jak já to zkoušení nesnáším!
O,promiň.Dnes zkoušení nebude-dnes si dáme velmi dlouhý zápis“řekla posměšně učitelka.Všichni ve třídě zaúpěli a já jsem si oddechla.Zatímco učitelka diktovala já jsem přemýšlela.Přemýšlela jsem tak usilovně,že ze zápisu který má asi padesát vět jsem napsala jen pět vět.Najednou kolem šla učitelka,zastavila se u mé lavice a zavrtěla hlavou:Nejsi ty zamilovaná?Všichni se poznámce začali chechtat,ale když zazněli další učitelčiny slova které zněly asi takhle:Ty tvoje zápisy stojí poslední dobou za houby,,všichni se smát přestali.Dnes si půjčíš od Báry sešity a zápisy si dopíšeš!Konečně šla dál a já mohla dál přemýšlet.Za pár minut jsem seděla v jídelně a jako ostatní jsem se na jídlo(podle kuchařek se to jídlo jmenovalo Kuře na ovoci)dívala stejně znechuceně.
Dnes to jídlo stojí pěkně za houby,co?zeptal se mě a mých kamarádek Sáry,Hany,Báry a Laury jeden kluk z vedlejšího stolu.
Máš pravdu,už se těším jak si cestou domů koupím hamburger“odpověděla jsem a ostatní kamarádky přikyvovali.
No,myslím že to odnesu.Snědla jsem asi tři sousta a to mi stačí.Myslím že si už ani ten hambáč nekoupím“řekla Bára a vstala.Počkej,jdu s tebou!křikla jsem na ni z dálky.Doběhla jsem ji a zeptala jsem se:Půjčíš mi ty sešity?
Jasně,a který?zeptala se mě Bára.No...odmlčela jsem se a po chvíli jsem řekla.Určitě zemák,němčinu a matiku.Dobře,přijď si pro ně k nám a já ti rovnou ukážu stáje“řekla rozhodně Bára a dál už jsme o ničem nemluvili.
Odnesli jsme jídlo samozřejmě s napomínkou kuchařky a šli pomalu domů.Nemůžeš mi ty sešity rovnou dát?zeptala jsem se jí před Bářiným domem a ona radostně kývla:Klidně,pojď za mnou.
Vešli jsme do domu.Skočím pro ty sešity a půjdeme do stáje“řekla Bára,vyzula se a už už byla na schodech.
Rozhlédla jsem se.Tolik fotek koní jem nikdy neviděla.Byly tu fotky černých,hnědých,bílých,šedých i flekatých koní,že jsem nevěděla kam se podívat.
Už jsem tady!vykřikla Bára a rychle se obula.Šli jsme kuchyní a vešli jsme do dvora.
Mami,mám tu kámošku Danu!křikla na maminku Bára i když nevěděla kde je.Ano,ukaž jí koníčky a můžete se i projet!ozvalo se ze stáje.Projížďka ne!křikla znovu Bára na maminku a rozešla se.
Šli jsme do krásné stáje.Tohle je Bára-český teplokrevník a její hříbě Bessy“ukázala na tmavého hnědáka Bára.Usmála jsem se.Proč se asi tak jmenovala?Vedle stál bílý kůň.To je Enie a Evička“řekla mi Bára a ještě dodala:Český teplokrevník.Šli jsme dál,ale protozě tam zrovna koně nebyly šli jsme k výběhu.Proč jsou všichni koně ve výběhu a jen Bára a Enie ne?zeptala jsem se Báry a ona mi radostně odpověděla:Bessy a Evička se narodili dnes v noci,ale protože tam dnes fouká nechali jsme je v boxech.
Došli jsme k velkému výběhu.To je Hysterka a vedle ní je Rebeca a Hilda“řekla Bára.Skoro jsem se rozbrečela závistí.A tam vzadu je chlouba naší stáje-achaltekinští koně Faraon a Romeo.
Jsou to valaši takže s klisnami ve výběhu můžou být“vysvětlovala Bára.
Jsou krásní.Vypadají jako ze zlata“pochválila jsem koníky a šla dál za Bárou.Vedle byl totiž další výběh.
Tady jsou všichni naši šampioni“řekla Bára a usmála se.Ti dva vepředu jsou bratři.Jsou to angličtí plnokrevníci a jezdí především parkur.Ten tmavší se jmenuje Arytmys Chanel neboli Arym a ten světlejší se jmenuje Andreas Boy neboli Klučina.
Za námi najednou přiklusal hnědý kůň.To je Itchy neboli Chytrák.“vysvětlila mi Bára.Itchy jezdí
drezuru.Je to holandský teplokrevník.
Je krásný“řekla jsem a pohladila jsem ho.Hebký,co?zeptala se mě Bára a já kývla.A tam ten šedý se jmenuje Santa.Panebože,to je už tolik hodin?podívala jsem se na hodinky.Dnes má přijet sestřenka.Dnes má šesnáct.Ach jo,to bude zas otrava“řekla jsem rozmrzele a pomalu odcházela.Počkej,jestli chceš zítra přijdi i s tou sestřenkou.Uvidíme co dokáže a co dokážeš ty.Už jsi někdy jezdila?zeptala se mě Bára.
Když jsme bydleli v Brně tak jsem chodila do jezdeckého klubu“odpověděla jsem se a zastavila se.
Jak dlouho?Kolem tří let“řekla jsem a konečně jsem šla domů.
Ale tam mě čekal nečekaný rozruch.Kde jsi byla?My tady na tebe čekáme a ty místo abys šla hned domů se někde flákáš!řvala na mě máma zatímco jsem se pomalu vyzouvala.
Uklidni se.Byla jsem u Barči pro sešity a nakonec jsme skončili u koní.Mají tam tak božský koně,že bys tomu nevěřila...Měnila jsem téma koně na sešity a pořád dokola.
Tak to jsi mě uklidnila“zmírnila hlas máma.Kývla jsem a odcházela jsem do pokoje,ale v tom jsem si vzpoměla:A mami,zítra mě ven pustíš,že ano?
A proč?zeptala se mě máma.Bára říkala,že můžu přijít a můžu vzít i Moniku“vysvětlila jsem.
Jistě“odpověděla máma.Díky mami“poděkovala jsem nadšeně a ještě jsem pobídla Moniku aby šla za mnou.
Hned jak vešla do pokoje hodila jsem před ni oblečení a cyklistickou helmu.To si zkus na zítřek.Jestli budeš jezdit tak...
Počkej,počkej.To budu jezdit na velkým koni?A sama?zeptala se ustrašeně Monika.Jasně,a co sis myslela?Že budeš jezdit na....Počkej přece.Vždyť ses vytahovala,že jezdíš od svých deseti let“řekla jsem podezřívavě a Monika pokrčila rameny:Jen jsem se vozila.
Jenže já budu jezdit sama.Krokem,klusem,cvalem“řekla jsem a sedla si na postel.Tak tedy nepůjdeš“rozhodla jsem po chvíli.
Stejně jsem nechtěla jít“zamumlala si Monika a rychle z pokoje odešla.Odfoukla jsem ofinu z čela a otevřela notebook.Hned jsem se podívala na e-mail.Žádné maily.
To snad není pravda.No tak Alexi,už napiš“pomyslela jsem si a vjela jsem na internet.Aha tady-Andreas Boy.Původ.
Narodil se 15.4.2003.Matka Arema 49 a otec Artym Desk“četla jsem polohlasem a najela jsem na rubriku potomci.To je k nevíře kolik mé ten kůň potomků.
Amina,Adina 54,Artel Mist a ještě mnoho dalších.
Jéé fotky!vykřikla jsem tak hlasitě až se mamka zeptala:Děje se něco?Ne,neděje“odpověděla jsem a otevřela ikonku fotky.Byly tu fotky Andrease samotného ale také fotky jeho potomků.
Pod fotkami Andrease byly i fotky Báry,Enie,Hysterky,Rebecy,Hildy a ostatních koní z Bářiny stáje.
Byly tam i jejich původy a tak jsem si je vytiskla.Rychle jsem notebook vypla a šla jsem ukázat mámě a Monče ty papíry.
Mami,mami!Podívej!To jsou ti koně od Báry!vykřikla jsem a položila jsem papíry na konferenční stolek.Za chvíli se podívám“odpověděla mamka a postavila přede mě velkou krabici.
Co to je?podivivila jsem se a otevřela tu krabici.Byly tam všechny moje věci ke koním.Helma,chapsy,rajtky,bičík,bezpečnostní vesta,rukavice,bunda,dokonce ohlávka a skokové sedlo.Podivila jsem se obzvlášť když jsem uviděla sedlo:Ale mami tos nemusela.To je v pořádku.Stejně máš za týden narozeniny a když jsem v Brně viděla jak ráda skáčeš parkury rozhodla jsem se ti ho koupit“řekla mamka.Znovu jsem se podívala do krabice a zvedla zelenou ohlávku.Chtěla jsem ji dát mému stájovému koni z Brna Lady,ale den před tím zemřela.Mamka najednou kamsi odběhla a vrátila se s obálkou v ruce.Někdo ti poslal dopis“řekla a podala mi obálku.To písmo jsem znala.Vždyť to mi píše kamarádka z Brna Karolína.Rychle jsem otevřela obálku a vytáhla několik fotek.Podívala jsem se na ně a uviděla známé koně:Herculese,Rockyho,Diesla,Kamarádku s hříbětem a jiné..Po chvilce jsem přečetla dopis který zněl nějak takhle:
Ahoj Dano,
doufám že se máš v Olomouci dobře.Já se mám dobře a koně taky.Určitě se divíš kvůli fotkám s hříbaty,ale není to žádný chyták.Právě pár dnech po tvém odjezdu se narodilo Kamarádce hříbě.Říkáme mu Kasper.A dva dny po Kasperovi se narodilo hříbě Jodi a tak mu říkáme Jasmína.Ale taky mám pro tebe špatnou zprávu když ti řeknu,že zemřel Princ-zlomil si totiž při divočení ve výběhu nohu.No ale dost o koních.Ve škole je to hrůza.Napiš brzo.Ahoj Kája.
Kdo píše?zeptala se mně máma a dala na stůl talíře.Karolína.No však víš-vysoká,hnědé vlasy,...odpověděla jsem tiše a ještě jsem dodala.Pak se podívej na ty papíry“a odběhla jsem do pokoje.Šáhla jsem pod postel a vytáhla několik cédéček s názvy:3.5.2007 Brno-Lady a Dana,15.6.2007 Praha-Dana a Princ,27.4.2008 Praha MČR-Cathos V. a Dana a jiné cédéčka.
Jana znovu zapla notebook a do dvd vložila cd 27.4.2008.To už ale do pokoje vstoupila Monika s uraženým výrazem.Tak ty skáčeš?pustila se do mě a já kývla.V tom případě zítra půjdu s tebou“řekla a nahlédla do notebooku.To jsi ty?zeptala se a ukázala na Cathose.Jak se jmenuje?
Cathos V.“odpověděla jsem a mlčky jsem se dívala dál.Jste krásně sehraní“řekla Monča a pohodila svou blonďatou hřívou.Co ty o tom můžeš vědět?zeptala jsem se a znovu jsem se zadívala.O,promiň.Jsem dnes nějaká divná.Ve škole to byla hrůza a oběd?Ještě horší“omluvila jsem se sestřence a rychle jsem video vypla,protože jsem potřebovala vybrat Monice něco na zítřek.
Proč jsi to vypla?zeptala se Monča a podívala se na mě.Jdeme vybírat něco na zítřek“řekla jsem a zvedla cyklistickou helmu.Zítra si vezmeš tuto helmu.Uprav si ji jak chceš a já ti zatím vyberu tepláky.No dobře“povzdychla si Monika a narazila si na hlavu moji modrou cyklistickou helmu.
Sedí mi dobře“řekla Monika a zvedla ze země černé tepláky.Co tyhle?Co kdybych si vzala tyhle?
Tyhle?Tyhle?No já nevím.Jsou moc hezké a když budeš kydat box tak je....
Monika do mě zavrhla jakoby nůž.No dobře“povzdychla jsem si a odložila tepláky na postel.A jaké tričko?zeptala se sestřenice a podívala se na kostkovanou košili.No dobře“povzdychla jsem si,protože jsem už věděla co Monča říct.To už nás,ale zavolala máma.Holky!Večeře!
Zvedli jsme se ze země a šli do kuchyně ke stolu.Mňam kuře“řekla jsem a pustila se do jídla.Fůůůj!zakňučela Monika.Nekňuč a jez“napomenula ji máma a začala jíst.A ty tak nehltej“napomenula pro změnu zase mě.Jasně“odpověděla jsem a strčila do pusy další kus kuřete.Už jsi vybrala Monice oblečení do stáje?zeptala se mě máma.Jo“řekla místo mě Monika.Najednou zazvonil zvonek.Běžela jsem otevřít.Tatííí!vykřikla jsem a skočila jsem tátovi do náruče.Ahoj Daničko!pozdravil mě vesele táta a podíval se mi na krk.Něco ti tu chybí“řekl tajemným hlasem a z cestovní tašky vyhrabal krásný náhrdelník s motýlkem.Jéé!Je nádherný,děkuju“řekla jsem a zvedla si svoje dlouhé černé vlasy.Táta mi náhrdelník zapnul a já se rozběhla do kuchyně.Táta je tady!vykřikla jsem a ukázala náhrdelník.Je nádherný“pochválila máma náhrdelník a Monča na souhlas přikývla.
Ahoj Žaneto“vešel táta do kuchyně a políbil mámu.Ahoj Moniko“řekl za chvíli a vytáhl z tašky malou krabičku.Pro tebe.Podal mámě tu tajemnou krabičku.Máma ji rozechvělou rukou otevřela.
Vytáhla krásný prstýnek a hned si ho nasadila na prst.Jéé!Já chci taky!řekla tiše Monika.
Je krásný“řekla máma.Ale teď už si sedni.Určitě máš hlad tak ti ohřeju kuře.
Ne,díky.Jsem unavený.Půjdu si lehnout“řekl táta a odešel do ložnice.Já už si půjdu taky lehnout“řekla jsem a odběhla do koupelny.Dala jsem si rychlou sprchu,vyčistila jsem si zuby a šla jsem spát.Druhý den byl trochu neobvyklý.Vstala jsem a jako obvykle jsem šla do kuchyně na snídani.nikdo ale v kuchyňi nebyl,ani v ložnici,v koupelně,prostě nikde.Na stole jsem však našla vzkaz:Šla jsem do nečekaně do práce.Monika je v obchodě a táta šel k paní Zimáčkové pro mléko a cibuli.Snídaně je na stole.Máma.
Ach jo.Kdyby máma alespoň napsala v kolik se vrátí.Ale to je jedno.Budu s tátou a Mončou a ve tři půjdeme do stáje.Rychle jsem zhltla rohlík s máslem a šla se do pokoje převléct.Rychle jsem na sebe hodila riflové šortky a zelený top a šla jsem zapnout televizi.Zprávy,zprávy,nudný,to jsem viděla,...Ááá,tady je něco rozumného“řekla jsem vesele a zadívala jsem se na seriál.
Ahoj Dano“vešel najednou do bytu táta se zelenou taškou.Paní Zimáčková ti posílá čokoládu.Neříkala za co takže nevím“řekl táta a podal mi čokoládu.Paní Zimáčkové jsem pomáhala pár dnů v domácnosti,byla totiž nemocná“řekla jsem zvedla jsem se.Šla jsem do svého pokoje a ze skříně jsem vzala krabici na které bylo napsáno Richard.Slezáček.Podívej co jsem našla na půdě“postavila jsem před tátu krabici.Moje věci!vykřikl táta a zahrabal v krabici.Vytáhl staré zaprášené album.Otevřela jsem ho.První fotka zachycovala tátu jako novorozence,druhá první den ve škole,třetí pro změnu zachycovala tátu na vojně,...Prohlíželi jsme dlouho,protože album bylo docela tlusté.Sotva jsme album zavřeli přišla Monika.Konečně jsi tady“řekl táta a stoupl.Monika podala tašku tátovi a řekla:Už jsem byla v půlce cesty sem a kolem šel nějaký kluk.Začal se se mnou bavit.Aha,tak to chápu“řekl táta začal z tašky vytahovat nákup.Já jsem zatím vytáhla zelený sešit.Co to je?zeptala se Monča a sedla si.Sešit“řekla jsem a otevřela sešit.Byla tam nějaká píseň We had no time prý z Mcleodových dcer.
Začala jsem zpívat:
We had no time
To be together
Each day we had
I tried to hall.
Táta rychle dovytáhl věci a šel ke klavíru.Začal hrát melodii písně.Zpívala jsem dál.
We had no timne
To be together
This was the man
that i have loved.
Táta se zasmál.Jde ti to.A jakou písničku tu máme dál?Už žádnou“řekla jsem ale vyhrabala jsem z krabice složku plnou písní a melodií.Ztracený sen“řekla jsem a podala papír tátovi.Stoupla jsem si ke klavíru.Dva,tři“řekl táta a začal hrát předehru.Po pár taktech jsem začala zpívat:
Vždy,když večer usínám,
jen na tebe vzpomínám...
Zapoměla jsem se:To je těžká melodie.To jo“přitakal táta s Mončou zároveň.zkusím vyhrabat nějaké další věci“řekla Monika po pár sekundách mlčení a dala ruku do krabice.Vyhrabala složku ve které byli vydvědčení.Vytáhla jsem prvních devět vysvědčení a všechny za jedna nebo dva.byl jsi dobrů žák“řekla monika tátovi.Díky“řekl táta a z konferenčního stolku vzal cédéčko.Zmixoval jsem ti písničky,cos chtěla“řekl a vložil cd do přehrávače.Začala hrát písnička crazy,na ni navázalo Hallelujah,po ní začala hrát píseň zlatokopky a cd zakončila píseň We no speak americano.
Díky tati“řekla jsem a dala věci které byli v krabici zpátky.
Najednou mi začal zvonit mobit.Rychle jsem ho šla zvednout.Byl to Alex-můj nejlepší kámoš z Brna.Ahoj Alexi“pozdravila jsem Alexe.Počkala jsem až mi odpoví a pak jsem začala mluvit:
kdy zase přijedeš?Uslyšela jsem známou odpověď:Nevím,podle toho kdy budu mít čas.Ach jo,tak až budeš mít čas tak zavolej nebo napiš“řekla jsem a položila telefon.
V tom začal vyzváně znovu telefon.Byla to Bára.rychle jsem zvedla telefon.Ahoj dano,promiň že tě obtěžuju ale zapoměla sis ve stáji ty sešity.Mohla by sis je vzít až půjdeš do stáje.a mohla bys přijít dřív?Všichni koně potřebujou provětrat a hlavně Bára s Enie“začala mluvit bára.jasně,budu jen ráda“řekla jsem.tak čau.Položila jsem telefon.Kdy bude oběd?zeptala jsem se táty.ještě ne.Asi tak za hodinu a půl“odpověděl táta a začal vařit.proč?jdu za bárou do stáje.ale dřív,takže musím jíst dřív“vysvětlila jsem a šla si pro notebook.e-maily-žádné....zase.Vzdychla jsem.Už jsem emaly chtěla vypnout,když v tom mi přišel nový.Od Báry.otevřela jsem ho.dano,posílám ti fotky koní“stálo tam.Klikla jsem na první fotku.Enie s Evičkou a Bessy s maminkou bárou a bárou.Další fotka:Hysterka,rebeca a Hilda pasoucí se.Klikla jsem na další fotku:Achaltekinci romeo s Faraonem.Na dalších fotkách byli vyfocení Arym, Klučina,Itchy a santa.poslední fotka byla celé stádo koní z Bářiny stáje.Dala jsem si ji na plochu.Najednou jsem si všimla jak se mi do notebooku dívá monika.To jsou ti koně z té stáje?zeptala se.Jo“odpověděla jsem a vypla notebook.Šla jsem pomoct tátovi s vařením.Co dnes bude?zeptala jsem se.Specialita z Francie-Kotletky na špízu a jedovatá vrtule.jedovatá vrtule?zeptala se znechuceně monika.Je tam kuřecí maso s omáčkou ze sýru,šťáva z rajčat a obloha posypaná jablkami“vysvětlil táta.Chceš pomoct?zeptala jsem se.Třeba“pokrčil rameny táta.Kotletky mám,takže mi pomoz s vrtulí.Vem si ten sýr a rozšťouchej ho a ty moniko oškrábej jablka a pak je nakrájej na malé kostičky.Uběhla hodina.Podával se oběd.První jsme měli Kotletky,ale ty mě moc nechutnaly.Nechutná?zeptal se nás táta.Ne,nechutná“odpověděli jsme obě naráz.tak si vezměte vrtuli“nabídl nám táta.obě jsme si vzali.Vrtule nám chutnalaPo obědě jsem se šla převléct do rajtek a jezdeckého oblečení a spou s monikou jsme vyšli do stáje.Koně Andreas,Enie a Bára byli nachystaní.Ahoj Dano a...Moniko,zeptala se udiveně bára.Nazdar,tak na kterým pojedu?zeptala se divně monika.Na 'Báře“odpověděla Bára.A ty Dano na Andreasovi a já tím pádem na Enie.Byli jsme chvíli na jízdárn,aby jsme prověřili jezdecké schopnosti Moniky,protože jsme chtěli jet na vyjížďku do lesa.Ukázalo se že Monika nic neumí,protože jak se Bára rozklusala,strašně řvala takže jsme se rozhodli že na vyjíž´dku s ní memůžeme.ale monika našla řešení.prý radši půjde domů.Odešla.konečně.To jsme byli rády.ale taky jsme se nasmály-když sesedala spadla na zadek přímo do rozblácené kaluže,takže měla na zadku příšernou skvrnu a pak ještě když odváděla Báru,rozběhla se(Bára)a moniku táhla za sebou.Cestou potkala Lauru,tak s náma jela i Laura.Na vyjížďce to byla legrace.Říkali jsme si vtipy,dělali jsme si legraci z kluků ze školy.Ale nejvíc z Martina a Petra.Přijeli jsme na louku.Říkalo se jí zimní,protože se na ní v zimě dalo dobře dovádět.Tam jsme si zatryskali a zaskákali.Bylo to krásné.A ještě jet na šampionovi.Připadalo mi to jako na Princovi nebo na Lady.
Ale museli jsme už jet domů.Byla to škoda.ale protože byla teprve sobota,domluvili jsme si že půjdeme i zítra do stáje.
Zůstaň ještě.Teprve je půl třetí.Ještě si zajezdíme na jízdárně.Podívej, máma zrovna dojezdila a nechala tam překážky.dost vysoké.Stočtyřicetpět centimetrů“řekla mi Bára když jsem odcházela.Nechala jsem se přemluvit:No dobře.Osedlali jsme si Arytma,Santu a andrease...toho jsme vlastně nechali.Na jízdárně jsme skákali až se znás kouřilo.Hele Dano,za měsíc bude tady poblíž závod v parkuru.Nechceš se zúčastnit?zeptala se mě Bára když jsme koně vyklusávali.
Myslím že by to bylo dobré,kdyby ses zúčastnila.Pořád básníš o tom jak jsi skákala i mistrovství České republiky“přidala se Laura.Myslíte?zeptala jsem se nejistě.Říkala jsem to mámě a ta souhlasila,jednou tě totiž viděla skákat s Princem“vysvětlila Bára.V tom přišla Bářina mamka.
Přije´dte do haly!křikla na nás a mrkla na Báru.Přijeli jsme do haly.Byl tam nachystaný parkur.Pro mě.Oxery,kolmáky,umělý vodní příkp,vějíř a ostatní překážky.Prý jsi jezdila parkur“oslovila mě Bářina mamka.Zaskákej si.
Rozběhla jsem se a navedla Andrease k první překážce-oxer.Vyvedla se nám dobře.Absolvovala jsem celý parkur bez chyby.,,Mohla by jsi nás reprezentovat na těch závodech.Bára ti o nich určitě říkala.No já nevím“zapochybovala jsem.Rozmysli se a pak mi dej vědět“rozhodla Bářina mamka a odešla z haly.Laura i Bára se mlčky dívaly na mě a Andrease Boye.,,Musíš to zkusit“pobídla mě Bára.,,no já nevím,“zapochybovala jsem a sesedla z Andrease.,,Jdeme odsedlat koně?“zeptala se Laura.Přikývly jsme a odvedly koně do stáje.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj.
Toto je pěkný příběh, já taky jezdím na koních. A taky zkouším psát příběh. Budu moc ráda, když si ho přečteš a napíšeš komentík. :). Děkuju moc: lovely-story.estranky.cz :) Máš pěkné stránky. Páá :))*
v sedle
(barča, 20. 6. 2011 15:03)moc pěknej příběh.tos vystihla já totiž na koních jezdím :-D
..:))
(monnis, 14. 9. 2011 10:45)